Video

V mládí jsem dost fotografoval. Velmi mne bavilo nejen hledání nevšedních záběrů, o které jsem se pokoušel, ale velmi mnoho času jsem trávil v temné komoře nebo například hledáním i zkoušením nových a nových receptur vývojek. Díky mé zálibě mají mé děti poměrně hodně záběrů (filmů), alespoň do určité doby dokonce i v papírové podobě, tedy fotografií. Od jisté doby ale jako když utne a fotografování jsem pověsil na hřebík.

Docela nedávno jsem ale koupil kameru, později druhou a třetí. Ve své firmě jsem vybudoval maličké videostudio. Zpočátku jsem filmy stříhal sám, pak se to naučila Jana a dodnes to dost dobře dělá Petra. Nějakou dobu jsem měl i zaměstnance výhradně s touto pracovní náplní. S nemocí Jany jsem ale tuto činnost velmi omezil a zpravidla jen točím dokumenty, na zpracování ale nenacházím čas, tak to tam silážuji na pozdější časy (třeba to budu dělat místo krmení holubů v parku, až už budu dědek na nic).

Asi nejzdařilejší se mi povedl film Ježíš, což je zachycení scénického tance Romů z Pardubic. Hudbu mi udělal Vlastimil Bičík. Sestříhaných filmů mám asi třicet, na některé se kupodivu sám občas kouknu. Stříhal jsem například cestopisné filmy o Skandinávii, nebo Francii, podařilo se mi zachytit jedno kázání bratra Urbana nedlouho před jeho smrtí, Jana natočila velmi dobrý dokument o bývalé modlitebně v Pernštýnské ulici, cenné jsou i dokumenty ze soustředění sborů Effatha atd.

Koupil jsem také digitální fotoaparát, abych mohl zachytit poslední období života Jany. V krizových týdnech po její smrti jsem jednu z mála činností, kterou jsem dělal rád, bylo fotografování. Fotil jsem západy slunce, stromy, panorama krajin, zvířata. Vyhlédl jsem si lepší aparát a "starý" prodal. Následně jsem s hrůzou zjistil, kolik ten vyhlídnutý stojí a tak jsem zůstal zatím na suchu, dokud na něj neušetřím.